Černá věž, Klatovy

Až do poloviny 16. století se Klatovy kromě silného opevnění s baštami a jedinou poměrně nízkou kostelní zvonicí nemohly pochlubit výraznější dominantou města. A přece už bezmála půl století patřily mezi nejbohatší města v Čechách a v roce 1540 je majetností předčily jen Praha a Kutná Hora.

Touha po důstojné reprezentaci a současně zdůvodnění potřeby doplnit obranný systém města v době vojenského i požárního nebezpečí se změnila ve skutečnost rozhodnutím o stavbě vysoké a mohutné věže. Stavba byla městem zadána mistru Antonínu Vlachovi, o jehož osobě téměř nic nevíme. Jsou dohady o tom, zda pocházel z Itálie, nebo to byl český kameník. V Historii klatovské od kronikáře Jana Floriana Hammerschmieda je psáno, že byl z Amsterodamu. Původ Antonínův zůstane již zřejmě navždy neobjasněn, ale jeho dílo tu máme dodnes.

Klatovy - Černá věž, Klatovy

V roce 1547 jsou položeny základy k mohutné věži. V tomto období však dochází k hospodářskému úpadku vlivem dočasných konfiskací majetku po válce šmalkaldské a stavba díky nedostatku finančních prostředků pokračuje jen velmi pomalu. Do roku 1555 dosahuje stavba věže jen pátého patra – letopočet je vytesán nad oknem tohoto patra. O dva roky později, roku 1557, dochází k osazení krovu klatovským tesařským mistrem Janem Piťhou a měděnou bání se zlacenou figurou lučištníka. Tím byla stavba věže dokončena. Mistr Antonín, od roku 1588 již s přídomkem občan klatovský, postavil také radnici vedle Černě věže a opravil a rozšířil Arciděkanský kostel, jehož klenba se roku 1550 s částí zdí zřítila, takže zůstala jen průčelní zeď a zeď presbytáře.

Od roku 1557 je osud nové a zdaleka viditelné věže navždy spojen s životem města. 12. května 1579 prožívá město jednu z největších katastrof. Toho dne padlo za oběť ohni 300 domů ve vnitřních hradbách a plameny ožehly věž natolik, že podle vzhledu je nazývána Černá.

Po rekonstrukci města a Černé věže odlil mistr zvonař Martin Jindra roku 1582 nový zvon místo původního, který se při požáru roztavil. Byl zavěšen roku 1583 a pojmenován Bartoloměj Ondřej, čili Ondra a lidově se tedy všeobecně ujalo Vondra. Vážil 4 950 kg a přežil další dva požáry 6. 7. 1615 a 8. 6. 1689. zdroj [1] Dle jiných zdrojů je název věže odvozen až od velkého ohně v roce 1758, při kterém se žárem rozlil i původní zvon. V roce 1760 byl zavěšen nový zvon, pocházející z dílny P. A. Jacominiho. Zvonu se opět lidově říká „Vondra”. V roce 1938 zvon prasknul vinou těžkého srdce a byl opraven ve zvonařské dílně Rudolfa Manouška staršího v Brně-Husovicích a v roce 1940 opět zavěšen.

Dnešní podoba věže je známa od roku 1872. V roce 1870 byla stará báň shozena vichřicí (místo, kam dopadla, je na náměstí vyznačeno) a věž dostala jehlanovou střechu a její současná výška je 81,6 metrů. V dolní části věže je umístěn orloj navržený prof. Ferdinandem Vaňkem.

V horní části bydlel v minulosti věžný, který znělkou hlásné trubky ohlašoval večerní čas, zvláště od 22 hodin do čtvrté hodiny ranní obcházel po ochozu, obhlížel město, okolí a každou hodinu troubil do všech stran, aby lidé věděli, že skutečně bdí. Při zjištění požáru vyhlásil věžný poplach úderem srdce zvonu a podle počtu úderů lidé poznali, ve které čtvrti hoří. Po odchodu do důchodu posledního věžného Antonína Kubíka v roce 1962 již tato funkce nebyla obnovena. Tradici nočního troubení do všech stran v dnešní době převzala technika.

Po posledních opravách v šedesátých a sedmdesátých letech slouží Černá věž zejména milovníkům krásného pohledu na panorama Klatov a okolí. Na Černou věž vede 226 schodů. zdroj [2]

Černá věž, Klatovy - pod valy


zdroje:
  1. SUCHÝ, Jindřich. Černá věž Klatovy. Klub přátel Klatovska, o. s., 2014.
  2. MKS Klatovy. Historie Černé věže [online]. [cit. 2018-10-12].
    Dostupné z: http://www.mksklatovy.cz/page/9814/article/7858/historie-cerne-veze
 dále O HODINÁCH