Články

Zvon VONDRA

Rok po požáru v roce 1758, který ožehl plameny a kouřem celou věž tak, že jí lid začal říkat „Černá”, ulit pro věž v pořadí již čtvrtý zvon italský zvonař Peter Antonius Jacomini. Jméno dostal zvon po svém požárem zničeném předchůdci, z jehož zbytků byl nový zvon odlit, tedy „Vondra”. Zvon váží okolo 4 tun, dolejší průměr zvonu ve věnci je 195 cm a na výšku měří 154 cm (180 cm včetně koruny).

Klatovští zvoníci

Po odchodu do důchodu posledního věžného Antonína Kubíka v roce 1962 se zvon Vondra již moc nepoužíval. Snad jen 22. října 1984 při pohřbu předsedy Městského národního výboru. Zásluhou skupiny lidí kolem pana Zdeňka Tichého po roce 1989 zvon Vondra opět ožil. V současné době se vytvořila parta zvoníků (vedená Jánem Hudačem), která v tradici zvonění pokračuje.

Černá věž

Podnětem ke stavbě Černé věže byly především důvody obranné, které přiměly Klatovy k budování této impozantní stavby. Nešlo však pouze o úzce účelový objekt, ze kterého by bylo možné v čase nebezpečí přehlédnout město a okolí a objevit nepřítele nebo zjistit požár, ale svou úlohu sehrály i motivy estetické a společenské. Prosperující královské město potřebovalo i reprezentovat.

Hodiny na Černé věži

Téměř 300 let byla Černá věž bez hodin. Teprve v roce 1853 byla práce na hodinovém stroji zadána klatovskému mechaniku Janu Boškovi (Johann Buschek). V roce 1855 práci dokončil a hodinový stroj pracuje dodnes. V době zhotovení hodinového stroje šlo o jednoduchou a velmi neobvykle řešenou konstrukci. Hodinový stroj je umístěn v polovině věže, kde je též k vidění.

 dále TERMÍNY ZVONĚNÍ