Zvon VONDRA

Historie zvonu na Černé věži  zdroj [1]

Dominanta města Klatovy, Černá věž, byla postavena po deseti letech v roce 1557 a samozřejmě, že v té době byl na věž zavěšen nový zvon. Kdo ho ulil a jak vypadal, nevíme. Jistý pramen uvádí, že to byl jakýsi zvonař z Bavor, neboť se místní konšelé nemohli dohodnout se zvonařem klatovským na podmínkách. Roku 1579 však Klatovy postihl jeden z nejhorších požárů, kdy lehlo popelem skoro celé město. Shořelo schodiště věže a zvon se roztavil. Následující rok byl na věž dán zvon nový, který ulil jistý kočující Němec ze Švýcarska. Jelikož i zde město více méně šetřilo, tento druhý zvon, který nebyl moc kvalitní, po roce zvonění pukl.

Roku 1582 dostal od města objednávku slavný mistr Martin Jindra. Byl to klatovský rodák, nejslavnější zvonař ve městě, který lil zvony po celých Čechách, dokonce i v německém Řezně. Tak se stalo, že byl ulit velmi vznešený a kvalitní zvon jménem Bartoloměj Ondřej, lidově zvaný „Vondra”. Na věž byl za velké slávy vytažen ve středu 6. dubna 1583 a na zvonu byly české a latinské nápisy o historii zvonu a jeho tvůrci. Vážil 4 950 kg. Zvon přežil další dva požáry 6. 7. 1615 a 8. 6. 1689. Bohužel nakonec i tento krásný zvon se roztavil po velkém požáru v roce 1758.

V pořadí čtvrtý (a dej bůh, ať i poslední) zvon ulil rok po požáru italský zvonař Peter Antonius Jacomini v roce 1759. Odlití provedl hned vedle věže v zemi na nádvoří jezuitské koleje. Zvon je o něco lehčí než ten předchozí – kroniky uvádějí, že váží 4 382 kg (údaj z roku 1940, kdy byl zvon v rámci opravy zvážen, říká 3 915 kg!). Dolní průměr zvonu ve věnci je 195 cm a na výšku měří 154 cm (180 cm včetně koruny). Zavěšen byl zvon následujícího roku. Zvon dostal jméno staronové, tudíž „Vondra”.

Zvon „Vondra”

Zvon je opatřen latinskými nápisy a jmény radních v čele s primasem Johanem Forstmaierem. Dále je zdoben akantovým a kartušovým zdobením, včetně výjevů dvou andělů, sesláním Ducha svatého, apoštolského shromáždění a znakem města. Součástí zdobení je stříbrná soška ukřižovaného Ježíše. Ta byla 2. března 1891 poškozena, když zloděj Josef Koptík z Běhařova urazil Ježíšovi nohy a ty následně prodal. Jak je vidno, problém zlodějů kovů má již svou letitou tradici.

 

zvon Vondra - Kristus

 

Jelikož má zvon nezvykle hluboký hlas laděný do fis, dle pověsti prý rušil měšťany až v Plzni (ale asi spíše jen ty klatovské), byl do něj dodatečně vytvořen otvor. Zvláštní je, že k tomuto zásahu došlo zrovna v místě vrchnostenského erbu. O původu později vytvořeného otvoru ve zvonu Vondra však existují i jiné pověsti a vlastně se pravý důvod přesně neví. Dle mistra zvonaře Petra Rudolfa Manouška nejde o poškození a jedná se mezi zvony o unikát. Zatím posledním naším úlovkem ohledně hledání zvonů s otvorem je výrazně menší zvon na hradě Bouzově, který má na svém plášti otvory ve tvaru motivu okna. Dalším nám známým „děravým“ zvonem je zvon v Normandii, který ale ke svému otvoru přišel díky průstřelu při spojeneckém vylodění.

 

zvon Vondra - otvor

 

Prasklý zvon VONDRA

Dlouhá desetiletí zvon Vondra dával svým hlubokým hlasem lidem ve městě a okolí pocit bezpečí. Jenže v předtuše zlých časů, jak se to zpravidla v pověstech říká…

Večer 6. prosince 1938 bil zvon Vondra na poplach – v Pražské ulici v dílně řemeslníka Krauskopa hořelo! Zvon se plně rozezvučel, po několika úderech však vydal ze sebe smutný chraplavý zvuk. Věžník Kubík okamžitě zachytil provazem srdce zvonu, aby se zvon ještě více nepoškodil. Ráno pak na zvonu byla zjištěna metr dvacet dlouhá prasklina. Odborná komise, která zvon posléze ohledala, rozhodla o jeho odeslání k opravě do Manouškovy slévárny v Brně. To se však mohlo uskutečnit až po sebrání potřebného obnosu.


Zvuková ukázka poškozeného zvonu: zdroj [3]
Pro přehrátí audio ukázky klikněte výše na značku ►

 

Až 8. února 1940 byl za účasti lidí zvon spuštěn po jižní straně věže a nějaký čas vystaven na náměstí. Aby mohl být sundán kladkostrojem, muselo být několik žulových kvádrů kolem okna vyndáno. Dodnes je to patrné na jiné skladbě dozděných kamenů okolo okna. Zvon byl po železnici dopraven do Brna-Husovic, do Svitavské ulice, kde sídlila zvonařská firma Rudolfa Manouška st. Ten zvon opravil vyvařováním. Zvon musel být dán do pece a pomalým zvyšováním teploty na 500 °C celý rozehřán. Tento proces trval skoro tři týdny. Dva týdny trvalo vychladnutí.

 

zvonu Vondra v dilne Rudolfa Manouska st. - 1940

Zvon Vondra v dílně R. Manouška st. – Brno-Husovice (1940) zdroj [2]

 

V pátek 15. března byla provedena zkouška zvonu ještě u firmy Rufolfa Manoušeka st. v Brně. Zkouška dopadla dobře! Bylo zjištěno, že Vondra po opravě má svůj starý krásný hlas. Pro zvon Vondra bylo také vykováno nové srdce, které nyní váží 131 kg. To staré, 180 kg těžké, bylo příčinou puknutí zvonu.

Po dopravení zvonu zpět do Klatov byl zvon ve čtvrtek 21. března 1940 za velké účasti zástupců úřadů i obecenstva vytažen opět z jižní strany na Černou věž a zavěšen. Na Bílou sobotu téhož roku (23. března) již zvon Vondra opět zvonil. Nutno dodat, že náklad na opravu zvonu byl většinou sebrán z dobrovolných příspěvků. Je obdivuhodné, že i v těžké době protektorátu se pro tento účel v Klatovech našla řada dobrovolných dárců.zdroj [5]


zvonu Vondra tesne pred sejmutim z veze - asi 1939

Fotografie zvonu Vondra ještě před opravou v roce 1939.
Všimněte si tehdejší polohy zvonu – nebyl ještě zavěšen svým otvorem směrem na severní stranu. Za povšimnutí též stojí tehdejší oboustranné uspořádání zvonicích pák s lany.


vytahovani zvonu VONDRA zpet Cernou vez

Vytahování opraveného zvonu Vondra zpět na Černou věž (21. 3. 1940)

Jak nám ukazují fotografie zvonu pořízené před rokem 1940, byl zvon po opravě a opětovném vyzdvižení na věž pootočen v závěsu o devadesát stupňů. Zatímco charakteristický otvor zvonu Vondra před rokem 1940 směřoval na východní stranu zvonice směrem do dřevěné zvonové stolice, nyní směřuje na severní stranu, tedy viditelně k návštěvníkům Černé věže. Otočení zvonů v závěsu je běžnou praktikou, pokud pod údery srdce časem dojde k zeslabení věnce zvonu o více než patnáct procent. Je zajímavé, že věnec zvonu Vondra v původních místech zas tak velké opotřebení nevykazuje. Je možné, že toto otočení především souvisí se svařením zvonu, aby došlo ke změně napětí v kovu a nebylo opravené místo namáháno stejně jako při poškození.

 
Videoukázka z tehdejšího filmového týdeníku: zdroj [4]

 

 

Zvon VONDRA a válečné rekvírování zvonů

Zarážející je, že v době zabavování zvonů Němci pro válečné účely byl zvon Vondra tohoto uchráněn. Říká se, že to bylo díky dobrým stykům starosty města A. Rauschera a děkana Kropáčka s velícím německým důstojníkem. Pro vyšší nadřízené v německé armádě bylo poskytnuto sdělení, že by akce sundávání zvonu byla velmi technicky náročná a že by mohlo dojít k narušení statiky věže. Jelikož věž byla důležitý strategický bod, bylo od toho upuštěno. Je skutečně nepochopitelné, že tomuto hlášení někdo uvěřil, když dva roky před tímto hlášením byl zvon sundán, dopraven do Brna na opravu a opět zavěšen na věž. A tak snad jen souhra šťastných náhod již podruhé zachránila pro další generace klatovský zvon před roztavením.

Proč „již podruhé”? Poprvé totiž, pokud je nám dobře známo (informace z farní kroniky), měl zvon Vondra namále již za první světové války, kdy bylo Rakousko-Uherskem v Čechách zabaveno mnoho zvonů pro válečné účely – tzv. programová generální komise kovů. Armáda se ve městě domáhala nejen snesení zvonu Vondra z Černé věže, ale i též stržení veškerých měděných ozdob a plechů z nedávno nákladně rekonstruovaného arciděkanského kostela Panny Marie. Tedy, máme-li být přesní, nejednalo se o skutečné „zabavování”, které známe z pozdějších let, ale o jakési „nařízené vykupování” za (směšnou) cenu kovu. To však ve finále znamenalo vlastně totéž. Tak došlo i na Vondru! Do Klatov byl vyslán inženýr, který měl sundávání a výkup zvonů na starosti. Klatovští, kteří se Vondry nechtěli vzdát, ubytovali inženýra na místní faře, kde mu bylo neskutečně podstrojováno. V době válečného nedostatku bylo pochopitelné, že se inženýrovi z Klatov nechtělo. A tak se jeho původně několikadenní pobyt protáhl na několik měsíců. A zvon Vondra dále visel na Černé věži. Mizely však zvony jinde! Je jasné, že inženýr musel své setrvání ve městě ospravedlnit vůči nadřízenému generálovi, který jej do Klatov vyslal. Přísun cenného kovu tedy zajišťovaly zvony ze zvonic v okolí Klatov. To je též důvod, proč v některých okolních obcích viní za zrekvírování svého zvonu právě zvon Vondra, a tak ho nemají zrovna rádi. Nakonec došla generálovi trpělivost a inženýra z Klatov odvolal. Jako „vzpomínka” na tuto záchranu zvonu Vondra zbyly v Klatovech prázdné zvonice kostela sv. Vavřince („Studentský kostel”), jehož zvony svou zvonovinou definitivně zaplatily za zvon Vondra.

Zvon MARIE na Bílé věži

Mluvíme-li o možném zrekvírováním zvonu Vondra, musíme se ještě jednou přenést zpět do období 2. světové války, abychom zmínili situaci, kdy se kvůli Vondrovi obdobným způsobem málem naplnil osud jednoho ze zvonů na klatovské Bílé věži.

Zvon pojmenovaný Marie ulil r. 1759 mistr Petr Antonín Jacomini, z jehož rukou ten rok v Klatovech vzešly dva zvony: Vondra a právě Marie (průměr 129 cm). Lze tedy s určitou nadsázkou říci, že zvon Marie je takovou „menší sestrou” zvonu Vondra. Je škoda, že tak trochu opomíjenou. Kolik Klatovanů o tomto zvonu ví? Zvon Vondra je zavěšen, jak víme, na Černé věži, zvon Marie na věži Bílé. Když Němci v r. 1942 rekvírovali české zvony, byl k roztavení určen Vondra. Ale Klatované všemožným způsobem intervenovali, kde jen mohli, v jeho prospěch. A tak protektorátní úřady rozhodly, že se místo něj obětuje Marie. Byla sňata a transportována do sběrného dvora v Karlíně. Ale k jejímu roztavení už naštěstí nedošlo a tak 5. července 1945 se vrátila zpět do Klatov.zdroj [6]

Komu patří zvon VONDRA?

Asi každého Klatováka napadne: „Copa je tůto za ňákou divnou otázku?“ Ale i zdánlivě hloupá otázka může mít zajímavou odpověď! Zalistujme ve farní kronice a přenesme se do odbdobí tzv. první republiky.

V té době nevládl zrovna soulad mezi představiteli města a zdejší farností. Jablkem sváru byl kostel sv. Rocha (stával na místě bývalého Okresního úřadu, dnes Policie ČR). Kostel vznikl původně jako špitální kaple sv. Ducha již roku 1289 díky bohatému měšťanu Konrádu z Pomuku. Správu špitálu získal řád křížovníků s červenou hvězdou. Ale již po husitských válkách křižovníci špitál opustili, špitál a kostel přešly pod správu města. Při jedné z pozdějších přestaveb špitál i kostel dostaly nové zasvěcení podle sv. Rocha – ochránce před morovými epidemiemi. Po první světové válce byl kostelík městem předán k využívání Církvi československé husitské. Právě otázka vlastnictví a možného využívání kostela sv. Rocha asi odstartovala sérii vzájemných naschválů (lze říci až „klukovin“) mezi městem a farností.

Okamžik, který nás ale především zajímá, jsou Velikonoce, kdy tehdejší starosta přikázal na Velký pátek zvonit v poledne na zvon Vondra. To bylo onou pověstnou kapkou, kdy pohár trpělivosti přetekl. Odveta za tuto nehoráznost ze strany města na sebe nenechala dlouho čekat. Následovala soudní žaloba o určení vlastnictví zvonu Vondra! Po třinácti letech soudních peripetií (jak vidno „rychlé“ soudnictví má taktéž svou letitou tradici) bylo rozhodnuto následujícím a poněkud zajímavým způsobem. Zvon Vondra je majetkem města Klatovy, ale termíny jeho zvonění určuje farnost.

Dlužno dodat, že současný kalendář zvonění je určen po vzájemné dohodě obou stran.

 

zvon Vondra - rok 1922

Pohlednice zvonu Vondra z roku 1922
(zatím nejstarší snímek zvonu Vondra, který je nám znám)

 

Pravidelná zvonění na zvon VONDRA

Zvon Vondra zvoní při významných příležitostech, státních a církevních svátcích – viz Termíny zvonění. Zvon je zvoněn ručně, což je u tak velkého zvonu pochopitelnou samozřejmostí. I když se nejedná o největší zvon v naší republice (ale „JEN” o jeden z největších), má zvon několik zvláštností. Především jde o již zmíněný dodatečně vytvořený otvor v jeho plášti. Druhou výjimečností zvonu Vondra je velikost jeho výkyvu při zvonění (jedna z největších u našich tzv. „velkých zvonů”). Jedná se u takto velkého zvonu o skutečný unikát.


Ukázku zvonění na zvon Vondra najdete v článku: Klatovští zvoníci


zvon Vondra - zvoneni


zdroje:
  1. Přátelé české historie: Klatovský zvon „Vondra“. [online]. 9. 3. 2011 [cit. 2013-11-02].
    Dostupné z: http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/clanky/historie---clanky/klatovsky-zvon--vondra-.html
  2. JUGMANNOVÁ, Pavla. Zvonické stránky: Mistr Rudolf Manoušek a jeho zvon Vondra - 3. část. [online]. 13. 7. 2006 [cit. 2013-11-02].
    Dostupné z: http://zvony.kyberprostor.cz/text.php?text_id=237
  3. Fonogramy – návraty po stopách zvuku: Hlas zvonů [radiové vysílání]. Český rozhlas 3 – stanice Vltava, duben 2003 [cit. 2013-11-02].
    Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/vltava/drama/_zprava/376057
  4. ČÁSLAVSKÝ K. a VANTUCH P. Česká televize: Hledání ztraceného času   Bim bam. [online]. [cit. 2013-11-02].
    Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/873537-hledani-ztraceneho-casu/205522161510011-bim-bam/
  5. HRUŠKOVÁ, Daniela. 120 let zvonařství rodu Manoušků. Zbraslav: vlastním nákladem vydal Petr Rudolf Manoušek, 2020.
    ISBN 978-80-270-8790-7.
  6. Klatovské listy 2011 [online]. [cit. 2018-09-28].
    Dostupné z: https://www.sumavanet.cz/icklatovy/user/prospekty_cz/Klatovske_listy_2011_FINAL.pdf
 dále O ZVONÍCÍCH