Historie věže v Klatovech
Až do poloviny 16. století se Klatovy kromě silného opevnění s baštami a jedinou poměrně nízkou kostelní zvonicí nemohly pochlubit výraznější dominantou města. A přece už bezmála půl století patřily mezi nejbohatší města v Čechách a v roce 1540 je majetností předčily jen Praha a Kutná Hora.
Touha po důstojné reprezentaci a současně zdůvodnění potřeby doplnit obranný systém města v době vojenského i požárního nebezpečí se změnila ve skutečnost rozhodnutím o stavbě vysoké a mohutné věže. Stavba byla městem zadána mistru Antonínu Vlachovi, o jehož osobě téměř nic nevíme. Jsou dohady o tom, zda pocházel z Itálie, nebo to byl český kameník. V Historii klatovské od kronikáře Jana Floriana Hammerschmieda je psáno, že byl z Amsterodamu. Původ Antonínův zůstane již zřejmě navždy neobjasněn, ale jeho dílo tu máme dodnes.
Klatovy v důsleku několika požárů měnily svůj vzhled, stejně tak svou podobu měnila i městská věž.
V roce 1547 jsou položeny základy k mohutné věži. V tomto období však dochází k hospodářskému úpadku vlivem dočasných konfiskací majetku po válce šmalkaldské a stavba díky nedostatku finančních prostředků pokračuje jen velmi pomalu. Do roku 1555 dosahuje stavba věže jen pátého patra – letopočet je vytesán nad oknem tohoto patra.
Kameny s letopočty jednotlivých roků stavby Černé věže
O dva roky později, roku 1557, dochází k osazení krovu klatovským tesařským mistrem Janem Piťhou a měděnou bání se zlacenou figurou lučištníka. Tím byla stavba věže dokončena. Mistr Antonín, od roku 1588 již s přídomkem občan klatovský, postavil také radnici vedle Černě věže a opravil a rozšířil Arciděkanský kostel, jehož klenba se roku 1550 s částí zdí zřítila, takže zůstala jen průčelní zeď a zeď presbytáře.
Od roku 1557 je osud nové a zdaleka viditelné věže navždy spojen s životem města. 12. května 1579 prožívá město jednu z největších katastrof. Toho dne padlo za oběť ohni 300 domů ve vnitřních hradbách a plameny ožehly věž natolik, že podle vzhledu je nazývána Černá.
V roce 1689 bylo opět požárem zničeno celé město, tedy i krov věže. K opravě došlo až v roce 1727
Po rekonstrukci města a Černé věže odlil mistr zvonař Martin Jindra roku 1582 nový zvon místo původního, který se při požáru roztavil. Byl zavěšen roku 1583 a pojmenován Bartoloměj Ondřej, čili Ondra a lidově se tedy všeobecně ujalo Vondra. Vážil 4 950 kg a přežil další dva požáry 6. 7. 1615 a 8. 6. 1689. zdroj [1] Dle jiných zdrojů je název věže odvozen až od velkého ohně v roce 1758, při kterém se žárem rozlil i původní zvon. V roce 1760 byl zavěšen nový zvon, pocházející z dílny P. A. Jacominiho. Zvonu se opět lidově říká „Vondra”. V roce 1938 zvon prasknul vinou těžkého srdce a byl opraven ve zvonařské dílně Rudolfa Manouška staršího v Brně-Husovicích a v roce 1940 opět zavěšen. Bližší informace o zvonu Vonda najdete v článku věnovanému přímo historii a tohoto zvonu.
Dnešní podoba věže je známa od roku 1872. V roce 1870 byla stará báň shozena vichřicí (místo, kam dopadla, je na náměstí vyznačeno) a věž dostala jehlanovou střechu. Tím věž získala svou současnou výšku 81,6 metrů.
Místo, kam v roce 1870 byla vichřicí shozena střecha věže, je vyznačeno mozaikou z dlažebních kostek
Je však třeba zmíni, že k určité významné změně vzhledu věže došlo ještě před osudnou vichřicí – konkrétně v roce 1854, kdy byly osazeny na věž velké ciferníky hodin. Kvůli tomuto stavebnímu zásahu (prý kvůli tomu, aby byly ciferníky umístěné vizuálně symetricky) byl ochoz věže z původní výšky 45,4 m posunut výš na současnou hodnotu 48 metrů nad zemí.zdroj [2]
Možná kvůli této změně, nebo kvůli tomu, že obecně informace o výšce ochozu klatovské Černé věže nebývá moc známa, se stále objevuje spousta různých výškových údajů výhlídkového ochozu. A rozptyl je vpravdě až bizarní – od původní (staré) výšky 45 m až po závratných 73 m!
Budeme si tedy pamatovat, že (ať si píše kdokoliv, kdekoliv a cokoliv) skutečná výška ochozu Černé věže v Klatovech je od roku 1854 rovných 48 m, což mimochodem potvrdilo i měření fyzikálně nadšených studentů klatovského gymnázia v květnu 2010.
Za zmínku na Černé věži jistě stojí i čtyřiadvacetihodinový orloj navržený prof. Ferdinandem Vaňkem, který je umístěn v dolní části věže na straně přivrácené náměstí. Bližší zmínku o něm najdete v článku Hodiny na Černé věži.
Po posledních opravách v šedesátých a sedmdesátých letech slouží Černá věž zejména milovníkům krásného pohledu na panorama Klatov a okolí. Na Černou věž vede 226 schodů. zdroj [3]
Reportáž o klatovské Černé věži v pořadu Prima ČESKO
Klatovská Černá věž je natolik zajímavá a historicky významná, že se občas ocitne i ve středu zájmu médií. Není pak překvapením, že o ní vznikakne nejedna zajímavé reportáž. Kupříkladu si prohlédněte následující video z pořadu Prima Česko. Nahlédnete nejen do historie a tajemství klatovské Černé věže, ale zjistíte více o jejím původním účelu, proměnách v průběhu let i o tom, i jakým způsobem byla využívána jako ubytování či mučírna.
Historie Černé věže na časové ose  zdroj [8]
Níže uvedená časová osa mohla vzniknou především díky precizní a neocenitelné badatelské činnosti paní Jiřiny Adámkové. Děkujeme za její čas i nadšení!
Zahájení stavby
Se stavbou věže bylo započato v roce 1547. Její zhotovení bylo zadáno klatovskému kamenickému mistru Antonínovi.
Dostavba 2. patra
O těžkostech se stavbou vypovídají letopočty umístěné nad okny věže. Až v roce 1553 bylo dostavěno 2. patro.
Další patro věže
V roce 1555 byla dostavěna další část věže, jak dokládá kamenný překlad s letopočtem nad oknem daného patra.
Dokončení věže
V roce 1557 byla konečně dokončená kamenná část věže. Krov byl zhotovený klatovským tesařským mistrem Janem Piťhou.
Požár města
Při požáru města věž zcela vyhořela. Byl zničen zvon i hodiny.
Nový krov
V roce 1581 byl na Černou věž osazen nový krov.
Požár města
Město postihla město řada požárů. Při jednom z větších v roce 1615 shořela i střecha věže.
Požár města
Při dalším velkém požáru města opět shořela střecha věže. Následně byla věž z nedostatku peněz překryta pouze šindelovou střechou.
Zadán nový krov
Bylo zadáno tesařskému mistru Ondřeji Inglhantemu z bavorského Furthu zhotovení nového krovu věže.
Dokončení nového krovu
Krov byl dokončen v srpnu 1727 osazením pozlacené báně s korouhvičkou ve tvaru orla.
Požár města
Při dalším velkém požáru města věž zcela vyhořela, roztavil se zvon Vondra (I.).
Nový krov
Zhotovení nového krovu bylo zadáno tesařskému mistru Antonínu Volkovi.
Požár města
Požár, který vypukl ve stájích kasáren v bývalé jezuitské koleji, zničil 52 budovy, mezi nimi též radnici, střechu Černé věže a jezuitský kostel.
Nový krov
Byl vztyčen nový krov se dvěma báněmi, ovšem pokrytý pouze šindelem.
Nový krov
V roce 1853 konstatoval stavitelský úřad velmi špatný stav krytiny a bylo rozhodnuto o novém krovu. Krov zhotovil tesařský mistra a klatovský měšťan Petr Klenovec podle projektu Matyáše Straky.
Nové ciferníky
Na věž byla umístěna čtveřice nových hodinových ciferníků. Aby bylo dosaženo souměrnosti při osazení čtvercových ciferníků, byla kamenná část věže zvýšena cca o 2 m. V říjnu 1855 byla na věž umístěna velká báň, do které byly umístěny dokumenty o stavu země a města.
Stržění střechy vichřicí
V noci z 26. na 27. října zuřila nad Šumavou velmi silná vichřice, která strhla střechu věže. Ze čtyř malých postranních věžiček zůstaly jen dvě.
Oprava věže
O opravě věže bylo rozhodnuto v červenci 1872, 22. října 1872 byla osazena hlavní pozlacená báň, na vrchol byla umístěna měděná korouhev.
Stržena korouhev
Při vichřici dne 13. února 1942 byla stržena věžní korouhvička. Novou korouhvičku vyrobil klatovský klempíř p. F. Kunc, na věž ji umístil tesařský mistr J. Bláha.
Poškození střechy
V noci na 18. února byla vichřicí utržena velká část krytiny na hlavní věži. Předpisy tehdy nedovolovaly na opravu použít měděný plech, proto byl použit pozinkovaný plech s nátěrem.
Zahájení generální opravy
V 1964 byla zahájena generální oprava věže.
Dokončení generální opravy
Během generální opravy věže (od roku 1964) bylo zbudováno nové schodiště a podlahy v celé věži, rekonstruována elektroinstalace, proběhly opravy krovu a výměna celé plechové krytiny za měděnou. Též došlo k nahrazení dřevěné podlahy ochozu za kamennou.
Začátek opravy kamenné části věže
V roce 1972 začal n.p. Geoindustria generální opravu kamenné části věže
Dokončení opravy kamenné části věže
V roce 1976 byla dokončena generální oprava kamenné části věže, což zahrnovalo zpevnění věže železnými táhly, opravu spárování a výměnu některých kamenů.
Zahájení rekontrukce
Byla zahájena zatím poslední rozsáhlejší rekonstrukce věže.
Dokončení rekontrukce
Byla dokončena rekonstrukce, během které postupně došlo k opravě elektrických rozvodů a kompletní opravě omítek na ochozu.
Naučná stezka na Černou věž
Cesta na ochoz Černé věže byla osazena informačními panely naučné stezky, která návštěvníky seznámí s historií nejznámější klatovské památky.