Historie hodin na černé věži
Téměř 300 let byla věž bez hodin. Teprve v roce 1853 byla práce zadána klatovskému mechaniku Janu Boškovi (Johann Buschek). V roce 1855 práci dokončil a hodinový stroj pracuje dodnes. V době zhotovení hodinového stroje šlo o jednoduchou konstrukci řešenou velmi neobvykle. Hodinový stroj je široký 208 cm, vysoký 47–49 cm a hluboký 71 cm. Kyvadlo má délku přes 1,5 metru. Věžní hodiny odbíjejí čtvrtě na bronzový cimbál zavěšený vysoko ve věži a celé hodiny nejprve na zvon Vondra a poté na velký bronzový cimbál zavěšený ve špici věže vedle cimbálu čtvrťového.
Pod ochozem věže, se čtyřmi menšími věžičkami v rozích, jsou umístěny ze čtyř stran černé čtvercové ciferníky věžních hodin o rozměru 4,26 × 4,26 metru se zlatými číslicemi a ručkami, na rozdíl od dnešních hodin tak, že velká ručka ukazuje hodiny a malá minuty. Ručka hodinová, která je pro spolehlivé odečtení času důležitější, je zde větší, delší a viditelnější o délce 2 metry. Ciferníky s menší ručkou minutovou se na věžních hodinách zhotovovaly, i když výjimečně, ještě až do konce 19. století.
Hodinový stroj je umístěn v polovině věže. Pohon hodinových ruček je realizován soustavou převodů a táhel až do prostoru hodinových ciferníků. Generální oprava hodin byla provedena v dubnu 1992 hodinářem Jiřím Prokoppem z Nýrska za spolupráce Jana Tichoty z Nýrska, Václava Javorského z Depoltic, Václava Souška z Nýrska a Stanislava Štrobla z Klatov, který se také dlouhou dobu se staral o natahování hodinového stroje. Do roku 2004 hodiny bylo nutno ručně klikou natahovat jedenkrát denně.
Protože chod hodin začal být nespolehlivý, bylo přikročeno v roce 2004 k celkové opravě hodinového stroje, včetně opravy systému odbíjení. K původnímu stroji bylo nainstalováno automatické natahovací zařízení, které dovoluje zachovat celý původní systém pohonu stroje kamennými závažími zavěšenými na lanech. Zároveň bylo osazeno přídavné synchronizační zařízení, které seřizuje stroj věžních hodin podle řídících elektronických hodin. I tak stroj hodin zůstal zachován v původním stavu, neboť nové zařízení je konstruováno tak, aby jej bylo možné kdykoli v budoucnu odstavit a historicky cenný věžní hodinový stroj bylo možné opět natahovat ručně. Modernizaci realizoval restaurátor věžních hodin akademický sochař Petr Skála a spol.
Ve výši druhého patra vedlejší budovy radnice je umístěn čtyřiadvacetihodinový orloj, navržený prof. Ferdinandem Vaňkem (*19. 12. 1849 – †29. 3. 1939). Gymnaziální profesor Ferdinand Vaněk byl také malířem a známým klatovským historikem, spoluautorem klatovského dílu Soupisu památek. Spolupracoval na renovaci klatovského děkanského kostela, kde byl tajemníkem Spolku pro vnitřní výzdobu.
Orloj byl řadu let nefunkční a opraven byl až v roce 2000 v souvislosti s opravou budovy radnice.
text přejat z: http://
Historie hodin na časové ose  zdroj [3]
Níže uvedená časová osa mohla vzniknou především díky precizní a neocenitelné badatelské činnosti paní Jiřiny Adámkové. Děkujeme za její čas i nadšení!
Zmínka o hodinách
Podle svědectví městského písaře M. Jana Záhrobského byl na věži umístěn orloj s hodinovým strojem a cimbálem.
Požár města
Věž zcela vyhořela, cimbál se roztavil a byl zničen i hodinový stroj. Ještě téhož roku byl na věž zavěšen nový hodinový cimbál.
Požár města
Cimbál se roztavil při požáru, kdy shořel krov věže. Do kamenné části se požár nedostal, takže hodiny zůstaly nepoškozeny.
Orloj na Černé věži
Při přestavbě radnice (1848–1950) byl z radnice na Černou věž přenesen orloj (číselník), ale bez hodinového stroje, ten byl umístěn na Bílou věž.
Boškův hodinový stroj na Černé věži
Městská rada začala jednat o pořízení velkých věžních hodin. Zakázku dostal klatovský mistr Jan Bošek. Hodiny mají tři bicí stroje – první odbíjí čtvrtě na menší cimbál umístěný ve vrcholu věže, celou hodinu odbíjí druhý bicí stroj kladívkem na zvon Vondra, pak odbíjí třetí bicí stroj stejný počet úderů na velký cimbál ve vrcholu věže.
Nové hodinové ciferníky
Spolu s hodinovým strojem byly na věž instalovány i čtyři ciferníky. Číselníky byly železné, natřené černou barvou, římské číslice byly namalované bílou barvou.
Zprovoznění orloje
Orloj byl nově opraven a připojen k novému hodinovému stroji, který byl v té době na věži osazen.
Zničení cimbálů
Při pádu krovu věže byly sraženy k zemi i oba cimbály – menší se zcela rozbil, větší byl poškozen.
Opravení cimbálů
Opravené cimbály se z věže rozezněly 13. listopadu. Menší, vážící 500 kg, byl vyroben nový. Původní větší cimbál byl opraven.
Vaňkova podoba orloje
Ciferník orloje byl již značně poškozen a bylo rozhodnuto o jeho výměně. Jeho novou podobu navrhl klatovský historik Ferdinand Vaněk. Orloj byl nařízen na staročeský čas, kdy základem byl východ slunce, tj. v 6 hodin, kdy velká ručka ukazovala na 0 (resp. 24). Delší rafička ukončená prsty ruky ukazuje hodiny, Menší (ukončená srdíčkem) ukazuje minuty.
Nové ciferníky věžních hodin
Ciferníky věžních hodin již byly velmi poničené, bylo rozhodnuto o jejich obnově. Nové ciferníky, které se dochovaly dodnes, tvoří čtvercová dřevěná deska pobitá měděným plechem natřeným na černo. Arabské číslice jsou z měděného plechu a zlacené. Delší rafička ukazuje po starém způsobu hodiny, menší je minutová.
Oprava ciferníku orloje
Opravy ciferníku orloje se ujal malíř Láďa Novák, který v té době tvořil figurální výzdobu na nově opravené klatovské radnici.
Generální oprava ciferníků
Při celkové opravě věže byla provedena generální oprava ciferníků hodin i orloje, vč. zlacení číslic a rafií.
Oprava ciferníku orloje
Poslední opravu orloje provedla v roce 2000 klatovská firma ŠtukoArs s.r.o.
Automatické natahování hodin
Bylo přikročeno k celkové rekonstrukci hodinového stroje, kterou provedl restaurátor věžních hodin ak. sochař Petr Skála. K hodinovému stroji byl osazen automatický stroj, který 2×denně zdvihá kamenná závaží (stejným způsobem jako při ručním natahováním).